Co je to wireframe a jak ho vytvořit

Přečtete za 5 minut

Při tvorbě webového řešení od klientů často slýcháme: My už ale máme hotový design, ten jsme si vytvořili sami. Jenže otázka zní – vznikl design na základě ověřeného konceptu, nebo jde o vizuální návrh? Pokud chyběl wireframe, chyběla totiž i architektura.

Wireframe je přitom pro většinu webových projektů základním stavebním kamenem, přesto ho mnoho firem vynechá. Pojďme si ukázat, proč je wireframe důležitý, v kterých případech a jak ho správně vytvořit.

Co je wireframe a proč nejde jen o „čmáranici na papíře”

Wireframe je schematické znázornění struktury webové stránky, které ukazuje rozložení jednotlivých prvků bez ohledu na vizuální design. Představte si ho jako půdorys domu – neřeší barvy stěn ani materiály, ale definuje, kde budou místnosti, dveře a okna.

Na rozdíl od grafického návrhu se wireframe zaměřuje výhradně na funkčnost a uživatelskou navigaci. Obsahuje pouze základní tvary, textové bloky a označení funkcí bez jakýchkoli vizuálních efektů. Tato zdánlivá jednoduchost je právě jeho největší silou.

Proč se wireframe vyplatí: čtyři praktické důvody

Předejdete nákladným změnám
Úprava wireframu trvá minuty, přeprogramování hotové stránky hodiny. Když během vývoje zjistíte, že kontaktní formulář patří jinam, čeká vás buď kompromis, nebo navýšení rozpočtu.

Testujete uživatelskou cestu před implementací
Wireframe vám umožní projít si cestu návštěvníka od vstupu na web až po dokončení akce. Odhalíte tak problémy v logice navigace dříve, než se stanou drahými chybami v kódu.

Efektivněji komunikujete s vývojáři
Programátoři potřebují jasné specifikace. Wireframe jim poskytuje přesnou představu o funkčnostech a interakcích, což minimalizuje nedorozumění a úpravy během vývoje.

Šetříte čas
Wireframe je jako kostra domu – nejdříve musíte vyřešit, kde bude chodba a kde obývák, teprve pak vybíráte barvu stěn. Bez wireframu se často stává, že se celý tým zabývá odstíny modré místo řešení toho, zda web vůbec dává smysl. Výsledkem je pak na pohled krásná, ncméně nepoužitelná stránka.

Kdy wireframe potřebujete a kdy ne

Wireframe není nutný pro každou landing page nebo jednoduchou microsite. U jednoduchých prezentačních webů s jasnou strukturou může stačit základní náčrt. Wireframe je však nezbytný u:

• E-commerce řešení s komplexními nákupními procesy
• Webových aplikací s uživatelskými účty a dashboardy
• Firemních webů s množstvím různorodého obsahu
• Projektů s netradičními funkcemi nebo interakcemi

V praxi často používáme wireframe při:

• Redesignu webu – ověřujeme, co funguje, a co je třeba zjednodušit.
  
• Tvorbě zcela nové struktury – u značek, které mění produktové portfolio nebo vstupují na nový trh.
  
• Návrhu modulárních komponent v rámci design systému – každý blok musí mít jasnou roli a logiku.

Náš proces tvorby wireframů v praxi

V Digiverse máme zavedený postup, kdy tvoříme wireframe systematicky ve 4 fázích:

Fáze 1: Analýza a mapování obsahu
Společně s klientem definujeme všechny typy stránek, které web bude obsahovat. Vytváříme inventář obsahu a hierarchii informací. Tato fáze často odhalí, že původní představa o struktuře webu byla neúplná.

Fáze 2: Low-fidelity wireframy
Začínáme jednoduchými náčrty na papíře nebo v základních nástrojích. Zaměřujeme se na hlavní bloky obsahu a navigaci. V této fázi často vzniká 5-10 variant řešení, ze kterých vybíráme nejlepší.

Fáze 3: High-fidelity wireframy
Detailně rozpracujeme vybrané řešení včetně interaktivních prvků, stavových změn a chybových hlášení. Wireframe obsahuje všechny funkční specifikace potřebné pro programování.

Fáze 4: Testování a iterace
Wireframe testujeme s reálnými uživateli nebo alespoň s klientem. Chceme si být jisti, že to, co na papíře vypadalo logicky, skvěle funguje i v praxi.

Naše tipy, pokud wireframe netvoříte s Digiverse

Wireframe není design. Jakmile se v něm objeví barvy, obrázky nebo hotové texty, diskuze se stáčí k detailům místo k funkci. Návrh musí být čistý a soustředit se na strukturu.

Nechte si vždy vytvořit i mobilní verzi. V roce 2025 je mobile-first přístup nutností, ne volbou.

Pozor také na „šťastnou cestu“ – wireframe musí počítat i s chybami, prázdnými stavy nebo načítáním.

A v neposlední řadě: návrh by měl odpovídat realitě – technicky i rozpočtově. Jinak se z něj stane sice hezký, ale nepoužitelný koncept.

Jaké nástroje pro tvorbu wireframů používáme?

Výběr nástroje závisí především na hloubce návrhu, míře spolupráce v týmu a cílovém výstupu (testování, dokumentace, iterace). V Digiverse máme nejlepší zkušenost s těmito nástroji:

• Figma – náš hlavní nástroj pro high-fidelity wireframy. Umožňuje rychlou spolupráci s klientem a snadné předávání vývojářům. Výhodou je možnost vytváření interaktivních prototypů.
  
• Whimsical, Miro, GitMind – ideální pro rychlé koncepty, sitemapu a spolupráci s klientem v úvodní fázi návrhu.

Nástroje jako Balsamiq, MockFlow nebo Moqups mohou být vhodné pro základní wireframy v menších týmech nebo při interním prototypování. V agenturním prostředí ale nedostačují pro řízení rozsáhlých digitálních projektů, kde je potřeba návrh škálovat, dokumentovat a iterovat napříč disciplínami.

Jak v Digiverse stavíme wireframy, které fungují

Náš přístup k wireframingu je založený na zkušenostech z desítek různých projektů. Kombinujeme prověřený proces s tím, že každý projekt má svá specifika –⁠⁠ která respektujeme.

Dobře vytvořený wireframe vám ušetří čas, peníze i nervy. Proto ho považujeme za standardní součást každého většího projektu. Není to žádné „rozšíření za příplatek“, ale základ, na kterém stavíme.

Plánujete nový web nebo redesign? Začněte wireframem. Věřte tomu, že vám za to vaši uživatelé i rozpočet poděkují. Chcete vědět, jak na to? Ozvěte se nám – rádi vám ukážeme, jak může vypadat váš web ještě před tím, než napíšeme první řádek kódu.